Chléb

Chleba v podobě obilné placky se pekl už před 30000 lety a pěstování obilí bylo hned po masu nejdůležitějším zdrojem potravy.

                                                                             

Tento chleba však měl příliš tvrdou kůrku a tak v Egyptě přibližně 4000 let př.n.l. našli lepší způsob přípravy kvasného chleba. Není známo který druh kvasu měli Egypťané nejvíce v oblibě pravdou však zůstává, že za těchto časů už měli zásobu toho pivního.

                                                                             

Z historie je rovněž známo, že se v těchto dobách mezi povodím řeky Tigris a Eurafat v místě zvaném Godin Tepe rovněž začal vyrábět pivní mok z ječmene.

                                                                             

V Egyptě pak bylo pivo spolu s chlebem nejoblíbenější potravinou a je známo, že denním chlebem dělníka byly tři bochníky a dva džbánky piva. V té době byl chleba pododný dnešnímu Pita chlebu který můžeme najít v Řecké kuchyni.

                                                                             

Zajímavé také je, že ze slova Pitta vzniklo i slovo Pizza která je prozměnu Italským chlebem. Velkou oblibu v Pita chlebu nalezli Židé kteří byli mezi prvními kteří tento chleba pekli a předali tyto znalosti Řekům.

                                                                       

V dnešních časech se však u nás v čechách peče hlavně chléb kulatý kterému se všeobecně říká kolo. Je tomu tak proto, že chléb který nám dává obživu přece svatý je. Nebo ne?

                                                                             

Obilné placky byly v Čechách oblíbené také a první nálezy o pečení tohoto chleba můžeme najít už 4800-4600 let př.n.l. První důkazy o tomto konání je možné najít v Bylanech u Olomouce kde byla nalezena nejstarší pec u nás.

                                                                             

Pravý Český chleba tak jak ho známe i z Egypta se však v Čechách objevil až v10. století a později za vlády Krále Václava II. který žil v letech 1271-1305. Stalo se tak po velkém hladomoru kdy naši lidé našli chléb. Ten se v Čechách pekl dobře a už za dob Husitských a vlády Jiřího z Poděbrad se ho peklo na 12 druhů. Byl to chléb žitný, pohankový, jáhlový, prosný, ječný, žemlový, rýžový, nakyslý, mazancový, žaludový, perníkový a koláčový.

                                                                             

Pečení chleba později uznali jako vzácné řemeslo a ve městech byli pekaři známými obchodníky. To vedlo k vytvoření Cechů což byly spolky řemeslníků které chleba spojil.

                                                                             

Tyto Cechy pak měly pevná pravidla a jakékoli šizení chleba na váze bylo postihnuto přísnými tresty. Jedním z takovýchto trestů bylo máčení ve Vltavě v proutěném koši což bylo hanou každého pekařského mistra a tak k ubírání na váze chlebu nedocházelo často. Jde však o to, že místo aby v práci vydělal tak mu ty KURVY vzaly 600 Kč aby mu řekly ty Zkurvené KURVY že jsi šel do práce zbytčně a to jen protože my vás tu ve vrstvě přehodíme aby VY ZURVENÉ KURVY měly co sežrat.

                                                                           

Bageta

Bageta patří k oblíbenému druhu chleba v celém světě a to snad proto, že její kořeny a původ lze najít ve Francii kde si na domácí pochoutky  rozhodně potrpí.

                                                                                                                    

Chléb podobný Bagetě byl ve Francii pečen už v 17. století a chléb zvaný ne Baguette ale Pain long et mince či Pain long et grain v překladu dlouhý a tenký chleba byl vyhlášený v celé Francii.

                                                                                                                   

Název Baguette přišel do obliby teprve roku 1920 a to v době 1. Světové války kdy nová vyhláška ovlivnila pečení chleba v hodinách nočních. Nové pravidlo znělo, že nikdo nesmí pracovat  mezi 10:00 a 4:00 hodinou ranní, být zaměstnán či jinou činnost vykonávat.

                                                                                                                   

Toto nařízení značně ovlivnilo pekařské mistry kteří potřebovali více času na přípravu kulatého či oválného chleba a nemohli tak dopravit čerstvý chléb ráno až na stůl. Řešením se stala novinka s názvem Baguette která měla v průměru 5 až 10 cm a bylo ji tedy možné upéci mnohem rychleji nežli kulatý chléb.

                                                                                                                   

Baguette která do Francie přicestovala až z Vídně a jejíž název lze ve Francii nalézt také pod názvem Vídeňský chléb se spolu s máslem a džemem stala oblíbenou pochoutkou Francouzské snídaně. Bagety byly dokonce tak populární, že ji Francouzi přijali jako symbol jejich země.

                                                                                                                   

Rovněž se zde dodržuje i její receptura která je u Bagety velmi prostá. Na tento recept je potřeba pouze mouka, voda, droždí a dobře rozpálená pec která dá tomuto chlebu tu správnou kůrku. Zde je recept na její přípravu.

                                                                                                                   

Na Bagetu si připravíme 3 hrnky polohrubé mouky, 1,5 hrnku vlažné vody, 15 g. kvasnic či 5 g. těch sušených a 1.5 lžičky soli.

                                                                                                                   

Pokud k pečení Bagety používáte kvasnice pak je nejdříve rozpusťte ve vodě k tomu určené. Vše poté smíchejte v misce a vytvořte těsto velmi kypré na dotek. Těsto na 2 Bagety pak přikryjeme a necháme půl hodiny kynout.

                                                                                                                   

Po této době těsto vyjmeme a položíme na stůl nebo pomoučněnou desku a vytvoříme z něj bochánek který poté rozdělíme na 2 poloviny.

                                                                                                                   

Bagety vytvarujeme rukama a necháme přikryté dalších 50 minut v teple. Po uplynutí daného času je můžeme přeříznout párkrát nožem a vložit do předehřáté trouby na 250°C.

                                                                                                                   

Bagety tak pečeme 20-25 minut do té doby než získají svůj zlatavý povrch. Dobré je také dát pod plech na pečení onivzdornou nádobu s vodou pro lepší křupavou kůrku.

                                       

English Muffins

Tradice pečení chleba v Anglii je rovněž velmi dlouhá a pod termínem Anglický chleba si jistě představíme ten Toustový. Z Anglie se takovýto chleba dostal do celého světa a pečení ve formě buďto hliněné či plechové je zde datováno už v 17. století.

                                                                                      

Bílý chléb byl oblíbený nejvíce u aristokracie a jak už to bývá chudině zbyl ten tmavý. Tento chleba byl pečen pouze u pekařských mistrů a ti byli váženi ale také i trestáni vězením pokud chlebu ubírali na váze.

                                                                                      

Velmi známým druhem chleba se v Anglii stal chléb s názvem English Muffin. Tato pochoutka je rovněž známá i v Americe a stala se základem americké snídaně. English Muffin však nevynalezli v Americe nýbrž v Anglii a to už v 10.století tohoto letopočtu.

                                                                                      

K objevení tohoto chleba nedošlo náhodou a byl za ním jak už to bývá ukrytý hlad. Pověst říká, že objev učinili sluhové tamní Viktoriánské společnosti a k zhotovení prvního English Muffinu bylo použito zbytků z chleba do kterého přidali zákvas a upekli jej na horké pánvi.

                                                                                      

English Muffin shledán velmi chutným byl od těchto dob pečen a zvěstován jako znamenitá pochoutka. V Anglii se English Muffiny pekly například se sušenkami a bramborovou kaší a English Muffin se podával k odpolednímu čaji.

                                                                                      

Později se tento chleba dostal i do Ameriky a to díky zásluze pana Samuela Bath Thomase který jako přistěhovalec si v New Yorku otevřel v roce 1880 vlastní pekárnu. I zde měly English Muffiny obrovský úspěch a podávaly se i v těch nejlepších hotelech. V dnešních dnech je možné si Thomasovy Muffiny možné koupit také a rozhodně jsou jedny z nejlepších na trhu. Pro kulináře však doporučím upéct si tento chleba doma neboť recept byť jen z mouky je velmi jednoduchý.

                                                                                      

Na Anglický chleba potřebujeme 1 šálek mléka, lžíci a půl roztopeného másla, velkou lžíci cukru, 1 vejce, 3 hrnky chlebové mouky, 20 g kvasnic či 5 g těch sušených a špetku soli. To vše promícháme v misce či pekárně.

                                                                                      

Po vytvoření bochánku těsto přikryjeme a necháme alespoň hodinu kynout. Po vykynutí těsto přemístíme na pomoučněnou desku a rozdělíme jej větší sklenicí na 6 dílů. English Muffiny poté vytvarujeme rukama do kulata a necháme dalších 30 minut kynout v teple.

                                                                                      

Péct je budeme na horké pánvi kterou lehce potřeme máslem či sádlem. Pánev by měla být posypána hrubou žitnou či kukuřičnou moukou ať se nám Muffiny nepřipečou. Chleba takto pečeme asi 12 minut za střední teploty na každé straně až dostanou zlatavý povrch.

                                                                                      

Angličané rovněž dbají na regule při stolování a rozhodně trvají na rozdělení Muffinu podél pouze vidličkou a nikdy ne nožem.
                                                                                 

Americký Chleba

Do Ameriky se chleba dostal s mořeplavcem Kryštofem Kolumbem který připlul k Bahamským ostrovům roku 1492.

                                                                                      

Místní domorodci je uvítali na rozdíl od Evropanů ne žitným či pšeničným chlebem ale chlebem z rozemletých kaštanů. Tento chléb spolu s masem ( ryby či krocan) byly spolu s ovocem denodenní obživou Indiánů.

                                                                                      

Přistěhovalcům do Nového Světa však chyběl chléb jaký znali z dob minulých a tak již s druhou výpravou bylo přivezeno žito pro sadbu a výrobu chleba.

                                                                                      

Žitná pole pak bylo možné najít všude tam kde přistěhovalci ovládli území a už v roce 1600 jich bylo nespočet v oblasti Nové Anglie a Marylandu.

                                                                                      

Chleba se pekl v cihlových pecích jako u nás v podobě bochníku a teprve po roce 1800 byl chleba pečen ve formách na pečení kde ve výsledku byl chleba v podobě cihly.

                                                                                      

Velkým průlomem v pečení chleba pak byl vynález pana Otta Fredericka Rohweddera jelikož vynalezl kráječ na chleba který krájel rovnoměrné plátky a rovněž je i balil do povoskovaného papíru. Tento kráječ ukrál svůj první plátek chleba dne 7. června roku 1928 a už po 2 letech se patentu a výroby plátkového chleba ujala firma Wonder Bread která byla až do roku 2012 tou největší firmou na výrobu chleba v USA. Zde je návod na jejich recept.

                                                                                      

Na recept si připravíme 3 hrnky žitné chlebové mouky, velkou lžíci cukru, malou lžičku soli, 20 g kvasnic či 5 g těch sušených, hrnek a půl vlažné vody a doporučím také přidat Rojíkovo koření.

                                                                                      

Nejdříve přidáme kvasnice do vody či mléka a necháme jej působit asi 5 minut. Poté vše postupně  promícháme s moukou  a všemi ingrediencemi. Vše zamícháme tak aby těsto bylo vláčné a kypré. Po vytvoření těsta je dáme na pomoučněnou desku a důkladně poválíme.

                                                                                      

Poté chleba přemístíme do misky, přikryjeme jej plastikem nebo utěrkou a necháme vykynout asi 60 minut v teple. V mezičase vymažeme formu na chleba máslem a po uplynutí doby do ní vložíme těsto. Takto je můžeme nechat přikryté další hodinu kynout.

                                                                                      

Pokud je chleba dostatečně vykynutý (v úrovni s vrcholem formy) potřeme jej máslem a vložíme do předehřáté trouby na 240°C. Chleba pečeme zhruba 10 minut při této teplotě a zbylých 25 minut jej dopíkáme při teplotě 200°C. Po půl hodině pečení je chleba hotov a po vyjmutí z trouby jej můžeme ještě jednou potřít máslem.

                                                                                                                                                                          

                                         

A jak praví přísloví neslaď život cukrovím. Cukru přidej mnohem méně (ať je jakýkoli) a chléb ten dobrým zůstane.