ALE BEZ NAŠICH PRAVOMOCÍ NÁM TU PŠENKA NEPOROSTE.

Chléb

Chleba v podobě obilné placky se pekl už před 30000 lety a pěstování obilí bylo hned po masu nejdůležitějším zdrojem potravy.
                                                                             
Tento chleba však měl příliš tvrdou kůrku a tak v Egyptě přibližně 4000 let př.n.l. našli lepší způsob přípravy kvasného chleba. Není známo který druh kvasu měli Egypťané nejvíce v oblibě pravdou však zůstává, že za těchto časů už měli zásobu toho pivního.
                                                                             
Z historie je rovněž známo, že se v těchto dobách mezi povodím řeky Tigris a Eurafat v místě zvaném Godin Tepe rovněž začal vyrábět pivní mok z ječmene.
                                                                             
V Egyptě pak bylo pivo spolu s chlebem nejoblíbenější potravinou a je známo, že denním chlebem dělníka byly tři bochníky a dva džbánky piva. V té době byl chleba pododný dnešnímu Pita chlebu který můžeme najít v Řecké kuchyni.
                                                                             
Zajímavé také je, že ze slova Pitta vzniklo i slovo Pizza která je prozměnu Italským chlebem. Velkou oblibu v Pita chlebu nalezli Židé kteří byli mezi prvními kteří tento chleba pekli a předali tyto znalosti Řekům.
                                                                       
V dnešních časech se však u nás v čechách peče hlavně chléb kulatý kterému se všeobecně říká kolo. Je tomu tak proto, že chléb který nám dává obživu přece svatý je. Nebo ne?
                                                                             
Obilné placky byly v Čechách oblíbené také a první nálezy o pečení tohoto chleba můžeme najít už 4800-4600 let př.n.l. První důkazy o tomto konání je možné najít v Bylanech u Olomouce kde byla nalezena nejstarší pec u nás.
                                                                             
Pravý Český chleba tak jak ho známe i z Egypta se však v Čechách objevil až v10. století a později za vlády Krále Václava II. který žil v letech 1271-1305. Stalo se tak po velkém hladomoru kdy naši lidé našli chléb. Ten se v Čechách pekl dobře a už za dob Husitských a vlády Jiřího z Poděbrad se ho peklo na 12 druhů. Byl to chléb žitný, pohankový, jáhlový, prosný, ječný, žemlový, rýžový, nakyslý, mazancový, žaludový, perníkový a koláčový.
                                                                             
Pečení chleba později uznali jako vzácné řemeslo a ve městech byli pekaři známými obchodníky. To vedlo k vytvoření Cechů což byly spolky řemeslníků které chleba spojil.
                                                                             
Tyto Cechy pak měly pevná pravidla a jakékoli šizení chleba na váze bylo postihnuto přísnými tresty. Jedním z takovýchto trestů bylo máčení ve Vltavě Historická Praha v proutěném koši což bylo hanou každého pekařského mistra a tak k ubírání na váze chlebu nedocházelo často. Jde však o to, že místo aby v práci vydělal tak mu ty KURVY vzaly 600 Kč aby mu řekly ty Zkurvené KURVY že jsi šel do práce zbytčně a to jen protože my vás tu ve vrstvě přehodíme aby VY ZURVENÉ KURVY měly co sežrat.
                                                                           

Bageta

Bageta patří k oblíbenému druhu chleba v celém světě a to snad proto, že její kořeny a původ lze najít ve Francii kde si na domácí pochoutky  rozhodně potrpí.
                                                                                                                    
Chléb podobný Bagetě byl ve Francii pečen už v 17. století a chléb zvaný ne Baguette ale Pain long et mince či Pain long et grain v překladu dlouhý a tenký chleba byl vyhlášený v celé Francii.
                                                                                                                   
Název Baguette přišel do obliby teprve roku 1920 a to v době 1. Světové války kdy nová vyhláška ovlivnila pečení chleba v hodinách nočních. Nové pravidlo znělo, že nikdo nesmí pracovat  mezi 10:00 a 4:00 hodinou ranní, být zaměstnán či jinou činnost vykonávat.
                                                                                                                   
Toto nařízení značně ovlivnilo pekařské mistry kteří potřebovali více času na přípravu kulatého či oválného chleba a nemohli tak dopravit čerstvý chléb ráno až na stůl. Řešením se stala novinka s názvem Baguette která měla v průměru 5 až 10 cm a bylo ji tedy možné upéci mnohem rychleji nežli kulatý chléb.
                                                                                                                   
Baguette která do Francie přicestovala až z Vídně a jejíž název lze ve Francii nalézt také pod názvem Vídeňský chléb se spolu s máslem a džemem stala oblíbenou pochoutkou Francouzské snídaně. Bagety byly dokonce tak populární, že ji Francouzi přijali jako symbol jejich země.
                                                                                                                   
Rovněž se zde dodržuje i její receptura která je u Bagety velmi prostá. Na tento recept je potřeba pouze mouka, voda, droždí a dobře rozpálená pec která dá tomuto chlebu tu správnou kůrku. Zde je recept na její přípravu.
                                                                                                                   
Na Bagetu si připravíme 3 hrnky polohrubé mouky, 1,5 hrnku vlažné vody, 15 g. kvasnic či 5 g. těch sušených a 1.5 lžičky soli.
                                                                                                                   
Pokud k pečení Bagety používáte kvasnice pak je nejdříve rozpusťte ve vodě k tomu určené. Vše poté smíchejte v misce a vytvořte těsto velmi kypré na dotek. Těsto na 2 Bagety pak přikryjeme a necháme půl hodiny kynout.
                                                                                                                   
Po této době těsto vyjmeme a položíme na stůl nebo pomoučněnou desku a vytvoříme z něj bochánek který poté rozdělíme na 2 poloviny.
                                                                                                                   
Bagety vytvarujeme rukama a necháme přikryté dalších 50 minut v teple. Po uplynutí daného času je můžeme přeříznout párkrát nožem a vložit do předehřáté trouby na 250°C.
                                                                                                                   
Bagety tak pečeme 20-25 minut do té doby než získají svůj zlatavý povrch. Dobré je také dát pod plech na pečení onivzdornou nádobu s vodou pro lepší křupavou kůrku.